Ahoj Evičko, už je to měsíc, co jsem se zúčastnila pobytu Jak být paní svého strachu a ještě jednou bych chtěla touto cestou dodatečně poděkovat za skvělý zážitek. Dlouho jsem se odhodlávala, zda se takového pobytu vůbec zúčastnit - přece jen vystoupit ze svojí komfortní zóny, vydat se do neznáma, nevědět předem, co mě čeká a ještě se kvůli tomu vydat téměř 300 km od místa bydliště....ale stálo to za to! Celý pobyt byl moc příjemný a poučný, poznala jsem řadu milých žen, dozvěděla jsem se spoustu nových informací, trochu více jsem poznala samu sebe a přece jen jsem takt trochu překonala i ten svůj strach (i když si uvědomuji, že mě čeká ještě velký kus práce). Celé to prostě bylo moc fajn a věřím tomu, že ještě dlouho a ráda budu na tento zážitek vzpomínat. Děkuji za příjemný pobyt, nové zkušenosti a přeji především hodně zdraví, ale také hodně úspěchů v další činnosti.
PS: jedno veliké děkuji patří také Helence, protože moje osobní přání z úvodního rituálu se začalo plnit prakticky okamžitě :o)

Moje první zkušenost s konstelací... jsem nadšená! I když jsem si nepřišla nic řešit, z každé "cizí" konstelace jsem si něco odnesla... a ten návrat z role zpět k sobě, to bylo vlastně to, pro co jsem si přišla. Jsem moc vděčná za setkání s Evou, a těším se na další konstelace!

Přišla jsem přesně pro to, co jsem potřebovala. posunout o kus dál léčení naši ženské rodové linie. Přinesly mne integraci mé části osobnosti, se kterou jsem vnitřně bojovala, odmítala. Dala mi možnost nahlídnout co se mohlo udat a já procítila obrovský soucit a porozumění i sama vůči sobě. To přineslo ztišení a přijetí pro mne dost těžkých vlastních vlastností, respektive podmíněných reakcí. Přijala jsem samu sebe a vše co k mému ženství patří. Cítím se daleko silnější, více ženou, ale i matkou. DĚKUJI

Holky moje, děkuji vám

Evi, moc děkuji za možnost "povyrůst"! Tak dlouho jsem na tuto možnost čekala....díky!
Díky této zkušenosti můžu začít "trénovat" postavit se sama za sebe, jako dospělá Lucka.
Jsi pro mě velmi autentická, pravdivá a lidská. Skoro bych řekla, že práce s Tebou se může stát návyková :-)
Těším se moc na další setkání!

Děkuji za super atmosféru, porozumění a propojení se všemi ženami.
I díky tvému cítění a pochopení, Evi, docházelo k naprosto silným a léčivým okamžikům, které byli úžasné. :-) Ach.

Chci se potkat znovu. :-) Lucie

Jsem ráda, že jsem "tam" byla. Že jsem po dlouhé době vyšla z úkrytu lesa a samoty a vydala se mezi všechny ty báječné mladé ženy, které se také účastnily.

Měla jsem tolik AHA momentů, a současně tolik připomenutí momentů, které už znám...Děkuji! A děkuji Tobě Evi, za Tvé úžasné konstelační znalosti, za Tvou moudrost a laskavost, s kterými je vedeš.

Nyní nezbývá než počkat, až to, co se narovnalo v energetické úrovni, "dosáhne" do úrovně materiální.
A děkuji všem ostatním, které mi ukázaly, co jsem potřebovala uvidět, a hlavně děkuji za pomoc při zpracování všeho, co bylo v mém energetickém systému zaseknuté a co bych sama zpracovávala ještě hodně dlouho. DĚKUJI! .

Díky. Hlavně za "prokecanou" noc a nastavené ucho

Dobrý den,

Navštívil jsem vaše stránky, vážím si toho, co děláte, vaše stránky se mi líbí a držím vám palce.
V rubrice "O mně" jsem však narazil na dost velkou nesrovnalost, na kterou bych vás chtěl upozornit. Netvrdím vůbec, že to je tak, jak to vidím já, přesto mi to nedá...
O co jde: v kapitole Kdo mne vyhledává na jednom místě píšete: "Nelze změnit to, co se stalo, vždy lze změnit to, jak to prožívate.."
Níže stojí: "Změnit lze vše, i minulost."
Ta druhá věta je velkém rozporu s tou první, navíc ta druhá věta je evidentně nesmyslná.
Chápu, že jde o ten postoj, který k tomu zaujmete, jiný pohled, přijetí apod. , ale to nic nemění na tom, že ta minulost už je pryč a je neměnná. Čo bolo, to bolo" :-) Vždyť by to bylo i celé v rozporu s tím, žít tady a teď (proč měnit minulost?), bylo by to příliš optimistické a bohorovné měnit něco, co měnit nelze. (jak chcete změnit to, že vám zemřel pes, že včera pršelo atd., mohu k tomu zaujmout různé postoje, to ano)
Ano, je to jen slovíčkaření, ale řada lidí čte pozorně a najdou-li takové nesrovnalosti, požadují buď vysvětlení nebo celý text nemohou brát vážně a dostatečně věrohodně. Někdy méně slov, méně takového toho bezbřehého optimismu, může znamenat více.
Nakonec, váš činorodý život a práce kterou děláte, je toho dokladem.
S pozdravem Z.P.

Dekuji Vam za Vas postreh a rozumim, ze v mych slovech muzete videt nesrovnalost ci rozpor. Ale sam rikate, ze nezmenime to, co se stalo, ale muzeme zmenit svuj postoj k tomu, co se stalo. Ja nerikam nic jineho. Nezmenim fakt, ze mi odesel pes, ze me rodice tvrde vychovavali, ze me spoluzaci sikanovali, ze me zradili kamaradi, bla bla... Ale mam na vyber: bud se tim budu stale trapit, stale to budu zit - tahat svou minulost do sve přítomnosti a nebo tu minulost "zmenim" - zmenim svuj uhel pohledu na ni a tak mam pred sebou najednou "jinou" minulost. Uvedomim si, ze muj pes byl stary a nemocny a jeho smrt, ktera mne tolik bolela, byla pro nej milosrdnstvim, ze me rodice vychovavali tak, jak to umeli a ne tak, jak bych to byla chtela... a tak mi vlastne dali do zivota vsechno, co jsem potrebovala, ze sikana me naucila vnimat sama sebe, postavit se za sebe a branit se, ze ti, co mne zradili, me vlastně naucili rozeznat prave pratele od tech, co se jako pratele jen tvari....
Pak uz neni minulost bolestna. Vnimame ji jinak, protoze jsme ji "zmenil".
Je to jako kdyz obejdete katedralu... Je to stale taz a presto porad jina stavba :)

Kazdy vnimame realitu jinak. Ja jsem napriklad pevne presvedcena, ze to, co se stalo, nezmenime. Svou minulost ale zmenit muzeme, protoze ona neni realna, je pryc a zije uz jen v nasich vzpominkach, v nasi hlave.... a tam si udelat poradek muzeme vzdy. Je to nase hlava a nase vzpominky :)